Článek Fethullaha Gülena zveřejněný v Le Monde 17.12. 2015

“Muslimové, musíme kriticky přezkoumat naše chápání islámu”

Slova nestačí, abych vyjádřil svůj hluboký smutek a odpor tváří v tvář masakrům páchaným teroristickými skupinami jako je tzv. Islámský stát v Iráku a Levantě.

Sdílím hlubokou frustraci s miliardou a půl muslimů po celém světě ze skutečnosti, že tyto skupiny páchají zločiny a své zvrácené ideologie vydávají za náboženství. My muslimové máme mimořádnou odpovědnost nejen, abychom společně s ostatními lidmi ochránili náš svět od terorismu a násilného extremismu, ale také abychom pomohli očistit pošpiněný obraz naší víry.

Je jednoduché přihlásit se k určité identitě abstraktně pomocí slov a symbolů. Upřímnost takových prohlášení může však být měřena pouze na základě srovnání našich činů s hlavními hodnotami identity, ke které se hlásíme. Skutečným testem víry nejsou hesla nebo oblékání se daným způsobem; testem naší víry je život podle principů, které jsou společné všem velkým světovým náboženstvím, jako je zachování nedotknutelnosti života a respektování důstojnosti všech lidských bytostí.

Kategoricky musíme odmítnout ideologii propagovanou teroristy a namísto ní jasně a jistě prosazovat pluralistické myšlení. Před naší etnickou, národní nebo náboženskou identitou stojí naše společná lidská identita, která utrpí pokaždé, kdy je spáchán barbarský čin. Francouzští občané, kteří přišli o život v Paříži, šíitští muslimové v Libanonu, kteří přišli o život v Bejrútu den před tím, a desítky sunnitských muslimů, kteří byli zabiti stejnou teroristickou skupinou, byli především lidské bytosti. Naše civilizace se neposune kupředu, dokud nebudeme utrpení lidí vnímat se stejnou lítostí bez ohledu na jejich náboženství a etnickou příslušnost a odpovídat na ně se stejnou rozhodností.

Muslimové musí odmítnout a vyvarovat se též konspiračním teoriím, které nás dosud jen odváděly od řešení sociálních problémů. Namísto toho se musíme vypořádat s otázkou: Poskytují naše komunity živnou půdu pro získávání nových členů skupinám s totalitárním myšlením díky nerozeznanému totalitarismu mezi námi samými, domácímu násilí, přehlížení mládeže a nedostatku vyváženého vzdělávání? Vedlo naše selhání v ustanovení základních lidských práv a svobod, svrchovanosti práva a pluralistického myšlení v našich komunitách ty, kteří o ně usilují k hledání náhradních cest?

Poslední tragedie v Paříži je nyní další připomínkou pro teology i pro obyčejné muslimy, aby důrazně odsoudili barbarské činy páchané ve jménu našeho náboženství. Odmítnutí a odsouzení v tomto ohledu je málo; musíme bránit a bojovat proti rekrutování uvnitř našich muslimských komunit účinnou spoluprací státních orgánů, náboženských lídrů a představitelů občanské společnosti. Musíme zkoordinovat úsilí napříč celou komunitou a nasměrovat ho proti všem faktorům, které napomáhají teroristům v získávání příznivců.

 

Cesty vyjádření podpory a nesouhlasu demokratickými prostředky

Potřebujeme pracovat s naší komunitou, abychom nastavili rámec na rozpoznávání rizikové mládeže, abychom jí mohli zabránit v hledání sebe-destruktivních cest, pomáhat rodinám poradenstvím a dalšími podpůrnými službami. Musíme podporovat pro-aktivní vládní programy tak, aby muslimští občané mohli sedět u jednacího stolu, u nějž se plánují protiteroristická opatření a vyjadřovat své představy. Naši mladí by měli být učeni, jak vyjadřovat podporu nebo nesouhlas demokratickými prostředky. Začlenění demokratických hodnot do učebních osnov je zásadní pro vštípení kultury demokracie mladým myslím.

V obdobích po podobných tragediích se v minulosti objevovaly silné reakce. Proti-muslimská a proti-náboženská nálada stejně jako bezpečnostní opatření proti muslimům bývají však kontraproduktivní. Muslimští obyvatelé Evropy chtějí žít v míru a pokoji. Navzdory negativním náladám by měli usilovat o vyšší zapojení v rámci místních a národních vlád, aby pomohli směřovat k inkluzivní politice, která by lépe integrovala jejich komunitu do širší společnosti.

Pro nás muslimy je též důležité kriticky zhodnotit naše chápání a praktikování islámu ve světle podmínek a požadavků naší doby a objasnění, která nám poskytla naše kolektivní historická zkušenost. To neznamená odtržení se od shromážděné islámské tradice, ale spíše přemýšlivé kladení otázek, abychom mohli potvrdit pravdivé učení Koránu a prorocké tradice, které se naši předchůdci pokusili odkrýt.

Musíme aktivně marginalizovat takové čtení našich náboženských textů, které je odtrženo od dobového kontextu a bylo použito ve službě zvráceným ideologiím. Muslimští myslitelé a intelektuálové by měli podpořit holistický přístup a přehodnotit právní verdikty středověku, které byly vydány během přetrvávajícího konfliktu, kde se náboženské vyznání často prolínalo s politickou příslušností. Jádro víry je třeba odlišit od dogmatismus. Je možné, ba dokonce naprosto nezbytné, oživit ducha svobody myšlení, která umožnila renesanci islámu a zároveň umožňuje zůstat věrný étosu náboženství. Pouze v takové atmosféře mohou muslimové účinně bojovat proti hulvátství a násilnému extremismu.

Po nedávných událostech jsem s lítostí svědkem oživení teorie střetu civilizací. Nevím, zda ti, kdo první přišli s touto hypotézou, tak učinili na základě vize, nebo touhy. Jisté je, že dnes oživení této rétoriky slouží teroristickým sítím k náboru nových členů. Chci jasně uvést, že to, čeho jsme svědky, není střet civilizací, ale spíše střet lidství s barbarstvím v naší společné civilizaci.

Naší odpovědností muslimských občanů je být součástí řešení navzdory našemu rozhořčení. Pokud chceme hájit život a občanské svobody muslimů po celém světě a klid a mír každého člověka bez ohledu na jeho víru, musíme nyní jednat, abychom se vypořádali s problémem radikálního extremismu ve všech jeho rozměrech: politickém, ekonomickém, sociálním a náboženském. Nastavením dobrých příkladů skrze naše životy, diskreditací a upozaděním extremistických interpretací náboženských pramenů, ostražitostí k jejich vlivu na naši mládež a časným začleněním demokratických hodnot v rámci vzdělávání můžeme čelit násilí a terorismu stejně jako totalitním ideologiím, které k nim vedou.

 

Tento článek Fethullaha Gülena byl poprvé uveřejněn v deníku Le Monde 17. prosince 2015